|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Hollywoodská černá listina: strategie vyslýchaných před Výborem pro neamerickou činnost
Štádler, Petr ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalá ská práce Hollywoodská erná listina: strategie vyslýchaných p ed Výborem pro neamerickou innost se v nuje jednomu z díl ích témat v rámci fenoménu antikomunismu v USA po druhé sv tové válce, a to výslech m vedeným v roce 1947 a v letech 1951-1953 Výborem pro neamerickou innost v oblasti filmového pr myslu. Práce mapuje strategie, které vyslýchaní hollywoodští akté i p ed Výborem využívali. Základní d licí áru p i tom rýsuje mezi kategoriemi sv dk spolupracujících a nespolupracujících; v rámci nich vyvstávají další subkategorie, jejichž charakter práce za pomoci primárních zdroj v podob epis výslech popisuje a analyzuje - takto jsou u velké skupiny spolupracujících sv dk vymezeny subkategorie sv dk spolupracujících s Výborem z vlastního p esv ení a naopak subkategorie spolupracujících sv dk donucených vypovídat nep íznivými okolnostmi. Další stanovené skupiny p edstavují kategorie o išt ných, již charakterizuje strategický posun od typu nespolupracujícího ke spolupracujícímu, a poslední obsáhlá kategorie nespolupracujících sv dk , v jejímž rámci je delimitována jednak subkategorie nespolupracujících sv dk , které výbor HCUA nedonutil vypovídat proti ostatním, dále rozd lená podle toho, zda se doty ný odvolával na 1) první dodatek americké ústavy, 2) první a pátý dodatek i 3) pátý dodatek,...
|
|
|
Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.
Tělupil, Vojtěch ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
TĚLUPIL, Vojtěch. Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Praha, 2022. 50 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Otázka rozdílného postoje k Jeruzalému a historického vztahu k Izraeli mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zdá být především otázkou stabilizace a destabilizace moci (a rozdílně uplatňovaná míra ideologické kontroly) v české a slovenské části komunistického Československa éry 1948-1989. Klíčovou roli zde hraje radikálnost rozchodu s jeho historií po roce 1989, resp. po jeho rozdělení v roce 1992 na dva nástupnické státy. Hlavním cílem této práce bylo porovnat tyto postoje za použití metod a přístupů historického institucionalismu. Velkou roli přitom hraje způsob, jakým byla na začátku devadesátých let nastaveno institucionální prostředí pro tvorbu zahraniční politiky, resp. její pokračování v podobě přihlášení se ke kontinuitě s československou zahraniční politikou i po roce 1992. Další roli hráli přirozeně rovněž specifické neinstitucionální faktory typu specifické role prezidenta nebo stabilita...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
"Generace Y": Ideologie a životní postoje první generace narozené po roce 1989
Foitová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se zabývá některými aspekty života české generace Y, první generace vyrůstající ve svobodném období po Sametové revoluci 1989. Práce se zaměřuje na vysokoškolské studenty, kterých je v této generaci vysoký počet. V úvodu se věnuje vymezení pojmu generace v českém prostředí i ve světě a problematice generací a diskuzi s tématem související jak na mediální, tak na odborné úrovni. Výzkumná část se opírá o rozhovory se dvanácti příslušníky této generace. Rozhovory jsou orientovány na specifika, která mohou odlišovat českou generaci Y od zbytku mladých lidí ve světě, zejména na historii Československa mezi lety 1948 až 1989. Rozhovory se stáčely k jejich názoru a náhledu na vývoj republiky před rokem 1989 optikou rodiny, vzdělání, vrstevníků a dalšími faktory, které je mohli ovlivnit. Rozhovory se dále věnovaly aktuálnímu postoji k politice, ideologiím a hodnotám. S narátory se také hledala generační specifika, charakteristiky související s generačním určením, např. technologie, sociální sítě, antikomunismus… Klíčová slova generace Y, Husákovy děti, Sametová revoluce, komunismus, antikomunismus, ideologie, technologie, sociální sítě, generační zkušenost, svoboda
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodejnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) Abstrakt Na počátku studené války postihly americký filmový průmysl "hony na čarodějnice". Na jejich základě vznikla tzv. "černá listina" (blacklist), která zhruba třem stovkám "rudých" znemožnila mezi lety 1947-1960 získat práci v Hollywoodu. První vysvětlení, proč mohlo dojít k zavedení této kontroverzní praktiky, nabízí ustavení bipolárního světa. Jelikož se Spojené státy ujaly vůdčí role v boji proti Sovětskému svazu, z příslušníků komunistické strany USA se rázem staly ideální "terče" pro domácí "inkvizitory". Při hlubší analýze celého fenoménu je ovšem nutné hledat příčiny i jinde. Důležitou úlohu totiž sehrály specifické prostředí hollywoodského průmyslu, určité prvky amerického myšlení a v neposlední řadě také samotní "rudí". Na "černou listinu" se zkrátka musí nahlížet z různých perspektiv, teprve poté ji lze plně pochopit. Zkušenost hollywoodských "rudých" s "černou listinou" měla řadu aspektů. V první řadě se jednalo o politicky motivovaný střet s "inkvizitory" z Výboru pro neamerickou činnost, kteří stáli za jejím vznikem. Dalším zásadním prvkem bylo pochopitelně vyrovnávání se s každodenní realitou života "čarodějnic", což obsahovalo hledání způsobu obživy, potýkání se s částečnou ostrakizací, v...
|
|
|
Zpráva o stavu antikomunismu: Filmy Red Scare mezi aktuálním a fikčním světem
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filmy Red Scare, které jsou kulturním pozůstatkem mccarthismu ve Spojených státech. Tzv. antikomunistický cyklus se skládá z přibližně čtyřiceti celovečerních hraných filmů, tvořících pouze na první pohled nápadně kompaktní celek. Záměrem práce je vydělit z antikomunistického cyklu vzorek dvanácti děl, které podle mého názoru poměrně přesně následují soudobou rétoriku radikálního antikomunismu v americké společnosti, pokoušejí se přebrat ideu všudypřítomného ohrožení a nezbytných zásahů antikomunistických organizací. Metodologicky je práce ukotvena v oblasti nové filmové historie a opírá se o teorii fikčních světů, neboť poskytuje vhodný nástroj k popsání vztahů mezi fikcí a jejímu odkazování k námi prožívané světu. V první kapitole bude popsán historický a filmově-průmyslový kontext - geneze studené války, ideové pozadí komunismu a antikomunismu ve Spojených státech a projevy dobových tlaků ve filmovém průmyslu. Prvních pět bodů druhé kapitoly bude sloužit jako kontextový rámec pro předmět práce: hollywoodské antikomunistické filmy. Navazovat na ně bude analytická část složená ze tří rozsáhlejších podkapitol, jež vždy zakončí aplikace předložených argumentů na příkladový film. Práci uzavírá vyhodnocení poznatků a návrh možného rozšíření do dalších oblastí.
|
|
|
Hollywoodská černá listina: strategie vyslýchaných před Výborem pro neamerickou činnost
Štádler, Petr ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalá ská práce Hollywoodská erná listina: strategie vyslýchaných p ed Výborem pro neamerickou innost se v nuje jednomu z díl ích témat v rámci fenoménu antikomunismu v USA po druhé sv tové válce, a to výslech m vedeným v roce 1947 a v letech 1951-1953 Výborem pro neamerickou innost v oblasti filmového pr myslu. Práce mapuje strategie, které vyslýchaní hollywoodští akté i p ed Výborem využívali. Základní d licí áru p i tom rýsuje mezi kategoriemi sv dk spolupracujících a nespolupracujících; v rámci nich vyvstávají další subkategorie, jejichž charakter práce za pomoci primárních zdroj v podob epis výslech popisuje a analyzuje - takto jsou u velké skupiny spolupracujících sv dk vymezeny subkategorie sv dk spolupracujících s Výborem z vlastního p esv ení a naopak subkategorie spolupracujících sv dk donucených vypovídat nep íznivými okolnostmi. Další stanovené skupiny p edstavují kategorie o išt ných, již charakterizuje strategický posun od typu nespolupracujícího ke spolupracujícímu, a poslední obsáhlá kategorie nespolupracujících sv dk , v jejímž rámci je delimitována jednak subkategorie nespolupracujících sv dk , které výbor HCUA nedonutil vypovídat proti ostatním, dále rozd lená podle toho, zda se doty ný odvolával na 1) první dodatek americké ústavy, 2) první a pátý dodatek i 3) pátý dodatek,...
|
|
|
Politické myšlení a metody oslovování občanů nacionálně sociálního proudu české krajní pravice
Šůsová, Veronika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce analyzuje politické myšlení subjektů řadících se k současnému českému nacionálnímu socialismu a metody aktivizace občanů, které tyto subjekty používají. Těmito subjekty jsou Dělnická strana (sociální spravedlnosti), Národní odpor a Autonomní nacionalisté. První kapitola práce objasňuje pozadí vývoje českého nacionálního socialismu z faktografického hlediska. Ve druhé stěžejní kapitole je charakterizováno politické myšlení soudobého českého nacionálního socialismu. V závěrečné kapitole je pozornost upřena na metody oslovování občanů těmito subjekty. Rozebrána jsou aktivizační témata, nástroje propagandy, rétorika, ale také image těchto subjektů.
|
host ::
RSS.